Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jazyk rumunských Čechů reemigrantů - současný stav
Tůmová, Markéta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Proces reemigrace českých krajanů z rumunského Banátu do vlasti, který proběhl v několika historických vlnách a pokračuje dosud, s sebou přináší nutnost přizpůsobit se novým podmínkám. Problémy při adaptaci představuje překonávání odlišných sociálních, kulturních a jazykových návyků, které si s sebou krajané přinášejí. V této práci nahlížíme na proces adaptace z jazykového pohledu. Vycházíme z porovnání dřívějších výzkumů S. Utěšeného a K. Haiderové, s pomocí kterých definujeme specifické jevy banátské češtiny a tendenci jejich vývoje. Závěry výzkumů ověřujeme v rozhovorech s reemigranty. Odchylky od české kodifikace v promluvách reemigrantů zpětně porovnáváme s výsledky výše zmíněných výzkumů a definujeme vliv českého prostředí na stírání specifik banátského dialektu. Srovnáním jazykového projevu respondentů s jejich popisem jazyka a procesu integrace poznáváme, nakolik objektivně je respondent schopen vnímat úroveň své češtiny.
Syntaktická analýza projevů českých mluvčích v rumunském Banátu
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je analýza syntaktických odchylek v mluvených projevech českých mluvčích ve vesnici Bígr v rumunském Banátu. V teoretické části práce jsou české vesnice v Banátu zasazeny do historického i jazykového kontextu, zvláštní pozornost se věnuje vesnici Bígr. V rámci analýzy jsou nejprve základě předchozích studií stanoveny hypotézy, které jsou následně ověřovány v korpusu BANÁT, který v rámci této práce vznikl. Výsledky jsou porovnávány se stavem současné mluvené češtiny zastoupené korpusem ORAL, pokud takové srovnání bylo možné. Analýza potvrdila přítomnost některých charakteristických jevů bígerské češtiny (např.: předložkový instrumentál nástroje, neužívání zájmena svůj), frekvence části z nich však odpovídala výskytu i v mluvené češtině na našem území (např.: předsouvání zájmenného předmětu, zvratného se, si a pomocného slovesa být). Některé jevy nebyly prokázány vůbec.
Jazyk rumunských Čechů reemigrantů - současný stav
Tůmová, Markéta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Proces reemigrace českých krajanů z rumunského Banátu do vlasti, který proběhl v několika historických vlnách a pokračuje dosud, s sebou přináší nutnost přizpůsobit se novým podmínkám. Problémy při adaptaci představuje překonávání odlišných sociálních, kulturních a jazykových návyků, které si s sebou krajané přinášejí. V této práci nahlížíme na proces adaptace z jazykového pohledu. Vycházíme z porovnání dřívějších výzkumů S. Utěšeného a K. Haiderové, s pomocí kterých definujeme specifické jevy banátské češtiny a tendenci jejich vývoje. Závěry výzkumů ověřujeme v rozhovorech s reemigranty. Odchylky od české kodifikace v promluvách reemigrantů zpětně porovnáváme s výsledky výše zmíněných výzkumů a definujeme vliv českého prostředí na stírání specifik banátského dialektu. Srovnáním jazykového projevu respondentů s jejich popisem jazyka a procesu integrace poznáváme, nakolik objektivně je respondent schopen vnímat úroveň své češtiny.
Syntaktická analýza projevů českých mluvčích v rumunském Banátu
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je analýza syntaktických odchylek v mluvených projevech českých mluvčích ve vesnici Bígr v rumunském Banátu. V teoretické části práce jsou české vesnice v Banátu zasazeny do historického i jazykového kontextu, zvláštní pozornost se věnuje vesnici Bígr. V rámci analýzy jsou nejprve základě předchozích studií stanoveny hypotézy, které jsou následně ověřovány v korpusu BANÁT, který v rámci této práce vznikl. Výsledky jsou porovnávány se stavem současné mluvené češtiny zastoupené korpusem ORAL, pokud takové srovnání bylo možné. Analýza potvrdila přítomnost některých charakteristických jevů bígerské češtiny (např.: předložkový instrumentál nástroje, neužívání zájmena svůj), frekvence části z nich však odpovídala výskytu i v mluvené češtině na našem území (např.: předsouvání zájmenného předmětu, zvratného se, si a pomocného slovesa být). Některé jevy nebyly prokázány vůbec.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.